Na základě statistiky zpracované ČC za rok 2000, se na ČC v Moskvě obrátilo 917 ruských firem s poptávkou (, v r. 1999 to bylo 1198 firem, v r. 1998 to bylo 1378 firem), 93 s nabídkou ( v r. 2000 to bylo 415 firem, v r. 1999 485 firem). Za stejné období se na ČC obrátilo 39 českých firem s poptávkou (v r. 2000 to bylo 241 českých firem s nabídkou a 20 firem s poptávkou.
Příroda: Altaj – Zlaté hory
Země výjimečné přírodní krásy a tradic minulých staletí
Altaj (z mongolského Altan – ”Zlaté hory”) je nejvyšší horský masív Sibiře táhnoucí se více než 2000 km od východu na západ v samotném srdci Asie na rozhraní Mongolska (Mongolský Altaj), Číny (Gobi Altaj), Ruska a Kazachstánu. Společně se Sajanským pohořím tvoří severní část středoasijského systému velehor, navazující přes Tian-Šan a Pamír na Himaláje. V teplých dobách meziledových (interglaciálních) se do zdejších zeměpisných šířek rozšířila subtropická rostlinná a živočišná společenstva, o čemž svědčí nejen fosilní nálezy pleistocénní flóry a fauny, ale i přežívající relikty třetihorní vegetace. V dobách ledových (glaciálních) byl Altaj opakovaně zaledněn a na jejich sklonku se stal místem katastrofických záplav (patrně největších v historii Země) v důsledku ústupu ledovců a náhlého uvolnění nahromaděné ledovcové vody v hlubokých horských údolí.
Přestože na Altaji v minulosti neproběhla zlatá horečka jako např. na Yukonu či Aljašce, nezřídka lze zde i dnes nalézt drobné zlaté nuggety a na mnoha místech probíhá těžba zlata. Geografická poloha, klimatická různorodost a rozmanitost místní fauny a flóry (včetně 2000 druhů rostlin, z toho 300 léčivých a více než 200 endemických) činí Altaj jedinečným místem na světě. Krajinnou malebností patří k nejkrásnějším horám nejen Ruska, ale i celé centrální Asie. Již od dob prvních Evropanů, kteří tuto oblast navštívili, je Altaj tradičně nazýván ”sibiřským Švýcarskem“.
Kontinentální podnebí se studenou zimou (s teplotami do -50oC) a teplým létem (průměrná teplota 21-25oC) a rozdílnost srážek ovlivňují charakter vegetace s bohatou smíšenou tajgou severního předhůří Altaje, alpínskou vegetací ve vysokohorském pásmu a suchou stepí v jižních oblastech při hranici s Čínou a Mongolskem. Nejvyšší hora Altaje – Belucha (4506 m) s 1 km vysokou stěnou, jezero Teleckoje (Altyn-Kol – ”Zlaté jezero”), po Bajkalu druhé nejhlubší na Sibiři (353 m), a 160 m vysoké kaskádovité vodopády na řece Čulča patří mezi největší, ne však jediné skvosty altajské přírody. Celá oblast s hojností jinde ohrožených živočišných druhů představuje jednu velkou přírodní rezervaci sotva poznamenanou dnešní civilizací.
Osídlení Altaje sahá hluboko do minulosti. Nejstarší doklady pochází z doby kamenné (paleolitu) z jeskynních nalezišť starých více než 100 000 let. Historicky se Altaj vyvíjel po mnoha tisíciletí. Opakovanou kolonizaci různými etniky dokumentují unikátní skalní rytiny a kamenné náhrobní stély, které se dnes nachází uprostřed divočiny. Na přítomnost zlata svědčí i bohaté královské hrobky z doby železné (Pazyrycké a Skytské kultury) uložené ve věčně zmrzlé půdě na posvátné náhorní plošině Ukok (z altajského ”konec světa”), které zde dosáhly svého rozmachu v 6.-1. stol. po.n.l. Vzhledem ke své geografické poloze se Altaj stal v průběhu staletí spojnicí evropské a asijské kultury a místem střetu mnoha náboženství, včetně křesťanství, islámu, buddhismu, lámaismu i šamanismu vyznávaného původním altajským obyvatelstvem.
Pro Evropana je Altaj spojen s představami romantického a tajemného Orientu. V průběhu 17. a 18. století, v době osvojení Sibiře (zejména za vlády cara Petra I. a Jekateriny II.) a postupné kolonizace přistěhovalci z evropské části Ruska, se stalo hlavním zdrojem příjmu zejména těžba stříbra, mědi a jiných minerálů stejně jako i zpracování ušlechtilých kamenů. Přes Altaj vedla jedna z hlavních obchodních cest carského Ruska směřující do Mongolska a Číny. Přes věhlasný Čujský trakt procházely početné karavany z bohatých kupeckých měst tehdejší Tomské Gubernie – Bijska a Barnaulu, dnešního centra Altajského kraje. V 19. století se tato oblast stala jednou z hlavních obilnic carského Ruska a proslulé altajské máslo a sýr se rozvážely i do vzdálených zemí západní Evropy.
Dnes obývá oblast Altaje více než 100 národností. V samotné Altajské republice (Republika Gorno Altaj), o rozloze 92 902 km2 s 200 tis. obyvateli, vyčleněné v rámci Ruské federace, jsou to zejména Rusové, Altajci a Kazaši. Kromě jazyka se národnostní pestrost odráží i v tradičním způsobu života, včetně charakteru obydlí, oděvu, stravy, umělecké tvorby a osobitých lidových slavností. Zejména centrální a jižní část Altaje si zachovala svými pastevci, lovci i výrobou kvalitních vlněných koberců původní kolorit minulých staletí. Med, léčivé byliny a výtažky z jeleních parohů se stále využívají v místní medicíně. Výjimečně krásná panenská příroda společně s dobrosrdečností tamních obyvatel činí Altaj jedinečným místem na světě.
Výzkumné a poznávací expedice v této nejjižnější části Sibiře jsou zaměřeny na studium přírodního prostředí a místních kultur národů Altaje (následující expedice s omezeným počtem účastníků jsou plánovány na červen-srpen 2002). Trasa vede po stopách starých ruských karavan z historického města Bijsk založeného v roce 1627 jako pohraniční kozácká pevnost carského Ruska při kolonizaci Sibiře přes scénické horské průsmyky centrálního pásma hor a středoasijské stepi do nejvzdálenější a nejméně přístupné části Altaje. Stacionární základna leží v přírodní rezervaci s regulovaným vstupním režimem cca. 40 km od nejvyšší altajské hory Beluchy (4506 m). Suché kontinentální podnebí s mírnými srážkami převládá během letního období. Průměrná denní teplota je +21oC (červen), +25oC (červenec), +19oC (srpen).
Expedice podporující zachování a ochranu původní altajské přírody zahrnují 1-3 denní safari terénním vozem, výpravy na koních do civilizací nedotčených míst uprostřed sibiřské tajgy, výpravy do vysokohorského pásma (3000-4500 m.n m.), trekking na ledovce, příp. rafting po horských řekách, stejně jako i specializované přírodovědné expedice. Výprava na náhorní plošinu Ukok (2500 m.n m.) se skytskými královskými hroby uloženými ve věčně zmrzlé půdě a prehistorickými skalními rytinami, návštěva jelení farmy, loveckého srubu, kazašské jurty či altajských lidových slavností nabízí jedinečný celoživotní zážitek. Milovníci přírody, exotiky a romantiky – jste vítáni!
Množství podnikatelů si na začátku svého „byznysu“ neuvědomí jak velké je množství rizik, která jsou s danou činností spojené. Tyto rizika mohou být vyvolány z více činností v celkovém daném procesu řešení podnikatelské problematiky, nebo mohou být náhodné a v obou případech mohou vést až k likvidaci sro. Při tomto způsobu ukončení podnikání je však důležité (v každém zájmu podnikatele) aby byl zastoupen skupinou odborníků, nakolik tento proces je časově náročnější a vyžaduje informovanost a zorientovanost v dané problematice likvidace sro.