Cílem této kapitoly je analyzovat vývoj zahraničního obchodu České republiky a nalézt trendy v jeho orientaci. Kapitola je rozčleněna na tři části. V první části se budu věnovat vývoji zahraničního obchodu. Druhá část pojednává o jeho teritoriální struktuře, na ni potom navazuje studie komoditní struktury.
Vývoj zahraničního obchodu
Pro vývoj zahraničního obchodu České republiky byla bezpochyby určující výchozí hospodářská situace. Proto se nejdříve zmíním o situaci před rokem 1989. Vývoj zahraničního obchodu České republiky po roce 1989 jsem rozdělil na čtyři fáze s rozdílnými charakteristikami. První je období před rozdělením ČSFR (1990 – 1992), kdy byly přijaty důležité kroky vedoucí k liberalizaci československého zahraničního obchodu. Následuje období narůstání vnější nerovnováhy(1993 – 1997), které vyústilo v ekonomickou krizi. Další je období útlumu ekonomiky po krizi (1998 – 1999) a následně období oživení výkonnosti české ekonomiky (2000 – 2004), které pokračuje až dodnes.
Situace před rokem 1989
Před rokem 1989 byl zahraniční obchod Československa výrazně zaměřen na východní trhy (podíl západních zemí na československém zahraničním obchodu se pohyboval jen kolem 20%). Hlavními obchodními partnery byly země RVHP a importy a exporty byly řízeny plánem. Veškerý zahraniční obchod byl kontrolován padesáti organizacemi zahraničního obchodu, které byly plně pod kontrolou ministerstva obchodu. Domácí ceny byly pokřiveny dotacemi, daněmi i uplatněným směnným kurzem, takže reálné ceny byly zcela odděleny od cen světových. Některé zboží bylo na domácím trhu mnohem levnější a některé naopak mnohem dražší než na trhu světovém. Kladem tohoto období je, že představitelé minulého režimu nepřipustili vznik významné nerovnováhy zahraničního obchodu (ani platební bilance).
V 80. letech se dynamika zahraničního obchodu Československa všeobecně zpomalovala, a to i v obchodu se státy RVHP. Československo ztrácelo postavení relativně významného vývozce nejen na světovém trhu, ale i na trhu RVHP, když se jeho podíl na světovém vývozu snížil z 1,21% v roce 1970 na 0,93% v roce 1987 a na světovém dovozu z 1,11% na 0,91% mezi těmito roky. Relativně malou otevřenost československé ekonomiky v roce 1989 ilustruje následující tabulka, která udává export na jednoho obyvatele. Československo v tomto roce dosáhlo nejnižšího exportního výkonu z uvedených zemí, když export na jednoho obyvatele činil pouze 1055 USD za rok, což byla pouze čtvrtina vývozu na obyvatele sousedního Rakouska a pouze 15% vývozu na obyvatele dosaženého v témž roce v Nizozemsku srovnatelném co do počtu obyvatel. V tomto roce bylo Československo předstiženo v exportním výkonu na obyvatele tehdejší NDR, Bulharskem i Maďarskem.
Statistiky před rokem 1989 nadhodnocovaly stav v jakém se ekonomika nacházela. Pro zajištění vyšší míry srovnatelnosti (otázka nejednotného pojetí ukazatele GDP, otázka nekonzistence domácích cen s cenami zahraničních trhů) je v tabulce použit ukazatel objem vývozu v USD na jednoho obyvatele.