Vyrábí-li podnik výrobky uspokojující potřeby trhu s maximálním využitím všech výrobních faktorů, přičemž výrobní faktory jsou v optimálním množství může prohlásit, že podnik vyrábí efektivně.
Efektivnost vyjadřuje poměr výstupu (output) – výrobky, služby ke vstupu (input) – výrobní faktory
Pak můžeme měřit účinnost každého jednotlivého výrobního faktoru. Např. účinnost lidské práce (produktivita práce), účinnost strojů (produktivita strojů), účinnost využití materiálu (množství spotřebovaného materiálu na jednotku produkce a rychlost obratu zásob)
Měřítko efektivnosti
V posledních letech se objevuje ukazatel měřící ekologickou zátěž. Ten vyjadřuje poměr veškerých spotřebovaných materiálových a energetických zdrojů k výslednému užitku výrobku (služby) Např. notebook vážící 2,8 kg představuje ekologickou zátěž 430 kg přírodních zdrojů. Cílem je snižovat hodnotu tohoto zlomku což se děje šetřením přírodních zdrojů, snižováním odpadu, recyklací materiálu, prodlužováním životnosti výrobku, zvyšováním užitých vlastností výrobku. Hovoří se též o ekologické ceně výrobků a služeb. Tou se rozumí plná cena včetně externích nákladů při jejich výrobě a provozu.
Kladná externalita:- činnost jednoho subjektu přináší přínosy (zisky) jinému aniž za to platí. Např. včely jednoho subjektu opylí stromy v sadu jinému subjektu který má pak větší výnosy. Za toto však první subjekt nemá žádný příjem.
Záporná externalita:- činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjektu aniž mu je někdo hradí. Např. Elektrárna vypouští emise a ty pak ničí někomu les. Zvýšené náklady na údržbu lesa pak majiteli elektrárna nehradí.