Součástí otevřenosti ekonomiky je také pohyb osob. Pro Českou republiku je migrace relativně nový jevem, který se začal ve větší míře projevovat poté, co se po listopadové revoluci v roce 1989 otevřely hranice. Cílem této kapitoly je identifikovat trendy ve vývoji migrace. Budu se zabývat strukturou zemí, ze kterých pocházejí osoby, které přicházejí do České republiky a strukturou zemí, kam směřují občané České republiky. Zajímavá je také struktura odvětví ekonomiky, do kterého cizinci po příchodu do České republiky vstupují. Zmíním se také o hlavních problémech, které souvisí s vysokou migrací a migranty na našem území.
Vývoj migrace
Před rokem 1989 bylo Československo zemí, která spíše produkovala emigranty. V devadesátých letech se trend obrátil a počet osob, které se usadili v Československu byl větší než počet osob, které zemi opustily.
Z předcházejícího grafu je patrné, že až do roku 2000 byla migrace osob z České republiky do zahraničí zanedbatelná. Imigrace v letech 1996 a 1997 rostla, od roku 1998 do roku 2000 klesala a od roku 2001 opět výrazně rostla. Po roce 2000 se významně zvýšil i počet osob migrujících z České republiky do zahraničí a to až na více než 30 tisíc osob v roce 2003. Po celé sledované období, s výjimkou roku 2001, pomáhá migrace do České republiky snižovat přirozený úbytek obyvatel. Počet cizinců legálně usazených v České republice v devadesátých letech postupně vzrůstal. Mezi lety 1990 a 2004 se více než zpětinásobil na zhruba 250 tisíc pobývajících cizinců. Počet cizinců legálně usazených v ČR rostl ve všech letech s výjimkou roku 2000, kdy poklesl o 30 000 osob. Tento pokles se všeobecně přičítá změnám legislativy.
Je také patrné, že většina cizinců pobývá na území ČR na vízum z platností delší než 90 dní. Menší část cizinců má potom povolení k trvalému pobytu. V roce 2004 cizinci pobývající v České republice tvořili přibližně 2,5% obyvatelstva (v sousedním Rakousku a Německu je toto číslo 9,5% respektive 9%).
Složení cizinců z hlediska státního občanství se již od roku 1996 na prvních pěti místech nemění. V jednotlivých letech se pouze střídají na první a druhé pozici Slovensko a Ukrajina a na pozici třetí a čtvrté Vietnam a Polsko. K 31.12.2003 Byli v ČR nejsilněji zastoupeni občané Ukrajiny (78 263 osob, téměř 31% všech cizinců), Slovenska (47 352, téměř 19% všech cizinců) a Vietnamu (34 179 osob, 13,44% všech cizinců). Dále následují již méně zastoupená státní občanství.
Většinu cizinců opravňuje k pobytu na území ČR vízum z platností 90 dnů a více. Menší část cizinců má potom povolení k trvalému pobytu. Zajímavá je situace u občanů Vietnamu, kteří mají na celkovém počtu cizinců pobývajících v České republice podíl 13%, ale na počtu cizinců s povolením k trvalému pobytu mají podíl 20%. Občané Vietnamu dosahují největšího počtu povolení k trvalému pobytu mezi všemi zeměmi.
Je patrné, odkud v roce 2003 přicházeli imigranti do České republiky a kam naopak odcházeli emigranti. Výrazně nejvyšší počet přistěhovalých přicházel ze Slovenska (24 385 osob) a z Ukrajiny (15 692 osob). Žádná další země již nepřekročila hranici 4000 osob. Z České republiky v tomto roce nejvíce lidí odešlo na Slovensko (18 262) a na Ukrajinu (5 441 osob). Počet osob, které se přistěhovaly do České republiky byl o 25 789 osob vyšší než počet osob, které se z České republiky odstěhovaly. Nejvyššího kladného salda Česká republika dosáhla s Ukrajinou, Slovenskem a Vietnamem. Migrace tak přispěla ke snížení přirozeného úbytku obyvatel.
Každý podnikatel si na začátku své činnosti vybírá podnikatelský záměr. Během fungování firmy se můžeme setkat z několika překážkami, které mohou výrazně ovlivnit naše myšlení do budoucna ohledně fungování dané společností. Pokud společnost není vytvořena na dobu určitou a jednatel uvažuje nad likvidací sro, vhodné řešení je kontaktování různých firem, které se danou činností zabývají. Dá se tak ušetřit množství času a energie a výsledek bude zaručen.