Inflaci podle příčiny můžeme rozdělit na:
- Inflace tažená poptávkou je inflace, jejíž příčiny jsou dány zvýšením poptávky – zvýšení mezd, snižování dání, snadný přístup k úvěrům, atd.. Tato příčina inflace se odstraňuje v rámci monetární politiky prováděné centrální bankou.
- Inflace tlačená náklady je případ, kdy se inflace zvyšuje v důsledku zdražování vstupů do výroby (nákladů). Dojde-li například ke zvýšení ceny ropy na světových trzích, poté ke zdražení pohonných hmot a následně ke zdražení výrobků, pak proti této příčině inflace se v rámci monetární politiky působí obtížněji.
Podle výše míry inflace, měřené pomocí meziročního CPI nebo průměrného ročního CPI, rozeznáváme tři stupně inflace:
- Mírná inflace – míra inflace nedosahuje 10% – jde o tzv. jednocifernou inflaci. Tato výše inflace nepředstavuje výrazné nebezpečí pro ekonomiku.
- Pádivá inflace – míra inflace dosahuje deseti a více procent. Tento stupeň již narušuje ekonomickou stabilitu. Nelze přesně kalkulovat ceny výrobků, lidé se snaží peníze rychleji utrácet, méně spoří.
- Hyperinflace – míra inflace dosahuje stovek nebo dokonce tisícovek (jsou známy případy i daleko vyšších hodnot) procent. Prudce roste nedůvěra ke měně, lidé se snaží rychle směnit peníze za zboží a služby, dochází ke zhroucení ekonomiky, dlužníci jsou zvýhodněni proti věřitelům.
Inflační spirála je děj, kdy růst inflace vyvolá následky, které jsou zase příčinou inflace. Například vyšší míra inflace v jednom roce vyvolá při kolektivním vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavateli tlak na růst mezd. Zaměstnanci chtějí zvýšit mzdy ve snaze vyrovnat růst cen. V případě, že toho dosáhnou, růst mezd zase vyvolá růst inflace. Tak se události působící na zvýšení inflace stále opakují, jde o jakousi pomyslnou spirálu. S inflační spirálou souvisí i inflační očekávání. Vyšší inflace v předchozích letech způsobí, že subjekty v ekonomice počítají s vyšší inflací i do budoucna. Podnikatelé již dopředu zvyšují ceny, zaměstnanci již dopředu požadují vyšší mzdy, aby vyrovnali růst cen v příštím roce.
Inflace má vliv na spoustu ukazatelů. Proto se rozlišují hodnoty nominální a reálné. Nominální hodnoty jsou v běžných anebo také tržních nebo aktuálních hodnotách, reálné jsou pak tyto hodnoty očištěné o inflaci. Rozlišení reálných ukazatelů má největší význam při srovnávání dvou hodnot, které jsou ovlivněny inflací. Nominální hrubý domácí produkt bude produkt v běžných cenách, zatímco reálný hrubý domácí produkt bude udáván ve stálých cenách, jako kdyby nebyla inflace. Reálný růst pak bude počítán jako kdyby se ceny nezměnily. Reálný růst mezd znamená, o kolik více zboží a služeb si lidé za mzdy ve sledovaném období mohou skutečně koupit vůči období předchozímu. Reálná úroková sazba je nominální úroková sazba očištěná o inflaci.