Zánik podniku

Tržní ekonomika se vyznačuje značnou dynamičností, která je charakterizována tím, že trvale vznikají a zanikají podnikatelské jednotky – podniky. V některý podnicích sanace není úspěšná a podnik zanikne. V této souvislosti se vyskytují dva pojmy a to zrušení a zánik podniku. Jsou to dva odlišné pojmy. Podnik zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku, tomu však předchází jeho zrušení.

Zrušení podniku se řídí právní úpravou. Podle ní jsou dva způsoby zrušení společnosti a to:

  • zrušení s likvidací
  • zrušení bez likvidace

Při zrušení podniku bez likvidace přechází obchodní jmění na právní nástupce ( to jsou případy sloučení, splynutí nebo rozdělení)

Obecné důvody ke zrušení podniku jsou:

  • uplynutí doby, na kterou byl podnik založen
  • dosažení účelu, pro který byl zřízen
  • rozhodnutí společníků o zrušení podniku
  • rozhodnutí soudu o zrušení podniku
  • rozhodnutí o sloučení, splynutí nebo přeměně v jinou společnost nebo družstvo.

Zvláštní důvody pro zrušení jsou:

  • smrt společníka
  • zánik právnické společnosti, která je společníkem
  • zbavení nebo omezení právní způsobilosti společníka
  • výpověď společníka ( v případě založení společnosti na dobu určitou)
  • prohlášení konkurzu nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku.

Zrušení a zánik bez likvidace

Jedná se o proces přeměny společnosti. Je nezbytné, aby statutární orgány zúčastněných společností vypracovaly projekt přeměny. Slouží jako základ pro rozhodování vlastníků o přeměně. K důležitým součástem projektu patří audit, tržní ocenění transformujících se společností dvěma nezávislými znalci a stanovení výměnného poměru akcií.

Likvidace společnosti

Podnik může být zlikvidován, i když žádné problémy nemá a výnos z likvidace může být pro vlastníky zajímavější než pokračování v podnikání. Likvidace je zákonem řízený postup, při němž dochází k mimosoudnímu vyrovnání majetkových vztahů vznikající právnické osoby, podniku. Likvidace má tři etapy:

  • identifikace majetku, kdy likvidátor zjišťuje rozsah jeho správy
  • sestavení likvidačního plánu)
  • realizace plánu likvidátorem

Postup likvidace podniku vyplývá ze zákona. Může jej provádět pouze likvidátor. Likvidátor je osoba, na niž přechází působnost statutárního orgánu v rozsahu omezeném na likvidaci společnosti. Nároky na likvidátora nejsou zvlášť specifikovány. Obsah práce likvidátora lze specifikovat do následujících kroků

  • oznámení a zveřejnění vstupu společnosti do likvidace (ochrana věřitelů a obchodních partnerů)
  • sestavení likvidační účetní závěrky
  • sestavení rozpočtu a plánu likvidace
  • řešení pracovně právní záležitostí
  • jednání s úřady a bankami
  • prodej majetku (veřejná dražba, veřejná soutěž, přímý prodej)
  • likvidace pohledávek
  • vypořádání odvodů, daní a poplatků
  • splacení úvěrů a vypořádání ostatních věřitelů
  • návrh na rozdělení likvidačního zůstatku
  • návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku

Společnost zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku.

Konkurz

Jestliže likvidátor zjistí, že podnik, který je v likvidaci, je předlužen, má povinnost podat návrh na zahájení konkurzního řízení. Smyslem konkurzního řízení je rovněž likvidace majetkové podstaty podniku, avšak cíl konkurzu a likvidace se zásadně liší. Likvidace si klade za cíl postupnou přeměnu majetkových částí v likvidní prostředky, z nichž budou v plném rozsahu uhrazeny veškeré závazky společnosti, a likvidační zůstatek bude rozdělen mezi vlastníky. Cílem konkurzu nebo vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z majetku úpadce (dlužníka). Konkurz je prohlášen soudem. Konkurzní a vyrovnávací řízení upravuje zákon. Konkurzní řízení řídí správce konkurzní podstaty. Správci konkurzních podstat musí být nepodjaté osoby, jejichž seznam vede příslušný krajský obchodní soud. K základním povinnostem správce konkurzní podstaty patří zjištění konkurzní podstaty a sestavení seznamu věřitelů, vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, zpeněžení majetkové podstaty a uspokojení pohledávek podle schváleného rozvrhu. Návrh na prohlášení konkurzu může podat dlužník sám nebo likvidátor společnosti, jestliže je majetek dlužníka předlužen. V usnesení o prohlášení konkurzu musí být uvedeno jméno správce konkurzní podstaty. Věřitelé musí být vyzváni, aby do 30 dnů ode dne prohlášení konkurzu přihlásili veškeré nároky. Pro vlastníka znamená prohlášení konkurzu především ztrátu dispozičního práva s majetkem, které v plném rozsahu přechází na správce konkurzní podstaty. Pro věřitele konkurz znamená, že jejich pohledávky budou uspokojeny pouze poměrnou částí podle rozvrhového usnesení.

Podnikatelská činnost není zrovna nejlehčím druhem výdělečné činnosti v současnosti a během podnikání může nastat množství nepříjemných okolností, které v konečném důsledku vedou až k likvidované sro. Tento bod je nejvhodnější konzultovat s odborníky, kteří se danou problematikou zabývají.