Změny v komoditní struktuře zahraničního obchodu nejsou tak markantní, jako změny ve struktuře teritoriální. Mezi lety 1989 a 2002 zaznamenala největší změny u dovozů skupina nerostných paliv, u které došlo k poklesu, dále potom skupina meziproduktů, a skupina strojů a dopravních prostředků, které naopak zvýšily svůj podíl na celkových dovozech. Ve vývozech došlo k největšímu nárůstu ve skupině strojů a dopravních prostředků, pokles byl naopak zaznamenán u skupin potravin a zvířat a nerostných paliv.
Před rokem 1989
Před rokem 1989 byla struktura českého vývozu značně diferencovaná s ohledem na to, do které země export směřoval. Zbožová struktura československého exportu v 80. letech byla relativně příznivá především důsledkem vývozu strojírenských výrobků a průmyslového zboží do CPE. Strojírenský vývoz směroval převážně do těchto zemí a do rozvojových zemí, kde byl podíl vývozu strojírenských výrobků téměř 60%. Oproti tomu skladba vývozu do vyspělých zemí vykazovala velmi nízký podíl strojírenských výrobků, který se pohyboval na hranici 10%. V roce 1989 z celkového vývozu strojů a dopravních prostředků ve výši 96,6 miliard Kčs vývoz do CPE činil 81,5% a vývoz do RVHP celé tři čtvrtiny celkového vývozu, kdežto vývoz do vyspělých zemí pouze 8,3%. Ve vývozu do vyspělých zemí dominoval před rokem 1989 vývoz výrobků s nízkým stupněm zpracování, převážně meziproduktů, který dosahoval třetiny celkového vývozu do těchto zemí. Podstatně vyšší než v celkovém vývozu byl také podíl chemikálií, potravin, surovin a paliv. Na rozdíl od struktury vývozu do zemí RVHP měla struktura československého vývozu do vyspělých zemí charakteristiky průmyslově nevyspělé země.
Ve struktuře dovozů z vyspělých zemí dominoval dovoz strojů a dopravních prostředků, na který (spolu s dovozem chemikálií) připadaly v roce 1989 více než tři pětiny celkového dovozu. Nízký podíl dovozu průmyslového spotřebního zboží byl pak důsledkem tehdejší dovozní politiky, která kvůli nedostatku volně směnitelných měn preferovala dovoz investičního zboží a zboží pro výrobní spotřebu. Vysoký podíl ve struktuře dovozu z CPE vykazoval dovoz paliv. Na celkovém dovozu paliv v roce 1989 se jejich import z RVHP podílel 94%, ekonomika byla tedy koncem 80. let zcela závislá na dovozu paliv ze zemí RVHP, zejména SSSR (89% celkového dovozu paliv). Na celkovém dovozu strojů a dopravních prostředků činil podíl jejich dovozu z RVHP 60% a z vyspělých zemí 35%. Na celkovém dovozu potravin se dovoz z RVHP podílel jenom 27% (stejně jako dovoz z vyspělých zemí), přičemž dovoz potravin z rozvojových zemí dosáhl téměř 38%.
V období let 1990 – 1992 probíhal přechod československé ekonomiky z centrálního plánování na ekonomiku tržní. V tomto období převládal trvalý pokles podílu vývozu strojů a zařízení. Zvyšoval se podíl vývozu polotovarů a rovněž průmyslových výrobků. Nárůst nastal i u vývozu surovin (bez paliv). Struktura obchodu s rozvojovými zeměmi nás charakterizuje jako jednoznačně vyspělejšího partnera, přičemž u vývozu tvoří 56% stroje a přepravní zařízení a dalších 30% připadá na polotovary. Ve skladbě zahraničního obchodu s vyspělými zeměmi se v letech 1990 – 1992 zvyšoval podíl vývozu polotovarů, průmyslových výrobků a také podíl výrobků patřících do skupiny strojů a přepravních zařízení. Snížil se podíl vývozu potravinářské produkce a paliv. V rámci obchodu se skupinou rozvojových zemí došlo k poklesu podílu strojírenské produkce. Naopak k nárůstu došlo u vývozu spotřebního zboží, potravin a chemikálií. Pokles obchodu se zeměmi netržních ekonomik, ke kterému došlo již v roce 1989, byl způsoben prostým vyčerpáním možností extenzivního rozvoje jednotlivých států. Pokles vývozu strojírenské produkce byl nahrazen nárůstem vývozu paliv, kovů, stavebních materiálů a surovin rostlinného a živočišného původu. Pokles vývozu strojů do SSSR činil 14,3% a do ostatních zemí 2,1%.
V dovozech dominoval import potravin a surovin včetně paliv. Z hlediska dovozu je mezi lety 1990 – 1992 charakteristické snižování fyzického objemu dovozu paliv a surovin. Nárůst jejich relativních podílů v roce 1991 byl způsoben přechodem na platby ve světových cenách se zeměmi, které byly hlavními dodavateli těchto položek do ČSFR. Do roku 1991 se snižoval podíl dovozu strojů a zařízení. V roce 1992 zaznamenala federace zvýšení jejich podílu na celkovém dovozu. Největší položkou u dovozu z vyspělých zemí jsou opět stroje a přepravní zařízení. V uvedeném období se jejich podíl na dovozu zvýšil o 10% (1991 – 51,7%). Zvyšoval se rovněž podíl dovozu spotřebního zboží. V dovozu z rozvojových zemí byl zaznamenán pokles podílu potravin a surovin ve prospěch dovozu paliv. Po celé sledované období dochází se zeměmi s netržní ekonomikou k poklesu objemu jak u vývozu tak u dovozu. V oblasti dovozu hrál významnou roli dovoz paliv a surovin. I když ve fyzickém vyjádření jejich objem dovozu klesal, vlivem přechodu na zúčtování ve světových cenách zaujímá tato zbožová skupina od roku 1991 největší podíl. Pokles rovněž provází dovoz polotovarových výrobků z této oblasti.
V letech 1993 – 1997 se významně změnila zbožová struktura českého vývozu. Přesun vývozu na trhy vyspělých zemí se projevil podstatným poklesem podílu vývozu strojů a dopravních prostředků, který se proti roku 1989 snížil do roku 1995 o 13,8 bodu. Naopak o téměř 12 bodů vzrostl podíl tržních výrobků (většinou meziproduktů), které představují nejdůležitější vývozní skupinu. Zvýšil se také podíl vyvážených chemických výrobků o cca 4 body, surovin o 2,7 bodů a podíl potravin, který však v posledních letech začal klesat. Nižší je i podíl průmyslového spotřebního zboží a podíl vývozu paliv. Ve výraznějších změnách zbožové struktury v roce 1993 ve srovnání s rokem 1992 se promítla hlavně odlišná zbožová struktura obchodu se Slovenskem. Největší položky vývozu v roce 1995 představovaly hutnictví železa (přes 9% celkového vývozu), silniční vozidla (přes 8%), nestrojírenské kovové výrobky (5,9%) a výrobky z nekovových nerostů – stavebniny, stavební hmoty, keramické a skleněné zboží (5,7%). Jednalo se tedy především o výrobky materiálově a energeticky náročné na výrobu s nízkou průměrnou kilogramovou cenou (s výjimkou automobilů).
V dovozu se v letech 1993 – 1997 zvýšil podíl strojů a dopravních prostředků, které představují dominantní skupinu, a též podíl chemických výrobků a meziproduktů, jejichž dovoz dynamicky rostl v posledních letech v souvislosti s obnovením růstu průmyslové výroby. Relativně nízký zůstal podíl dováženého průmyslového zboží. Podíl potravin se od roku 1993 opět mírně zvýšil. V těchto letech na změny zbožové struktury zahraničního obchodu spolupůsobila i probíhající transformace ekonomiky a s ní spojený pokles průmyslové výroby a investic. Snížila se tím též náročnost výroby na suroviny a paliva. Podíl surovin na českém dovozu v letech 1989 – 1995 trvale klesal – u surovin se snížil o 2%, u paliv o 12,5%. Zbožová struktura dovozu se přiblížila zbožové struktuře dovozu srovnatelných vyspělých zemí.
V období let 1998 – 2003 docházelo u vývozů k nárůstu podílu skupiny strojů a dopravních prostředků, jejíž podíl na celkových vývozech činil v roce 2003 více než 50%. K poklesu naopak došlo u chemikálií, tržních výrobků a průmyslového spotřebního zboží. Se skupinou států s tržní ekonomikou došlo v uvedeném období k největšímu nárůstu podílu u skupiny strojů a dopravních prostředků a to téměř o 10 bodů. K poklesu podílu na vývozech do těchto zemí naopak došlo u tržních výrobků, průmyslového spotřebního zboží a surových materiálů. U vývozů do zemí s tranzitivní ekonomikou došlo v tomto období k poklesu podílu skupiny chemikálií a potravin a živých zvířat. Nárůst podílu naopak zaznamenala skupina strojů a dopravních prostředků, která měla na vývozech do těchto zemí v roce podíl 34%.
V letech 1998 – 2003 zaznamenala u dovozů největší změny skupina strojů a dopravních prostředků, jejíž podíl na celkových dovozech vzrostl na téměř 43% v roce 2003. K mírnému nárůstu došlo také u skupiny minerálních paliv a maziv. Pokles naopak zaznamenaly skupiny potravin a živých zvířat, chemikálií a průmyslového spotřebního zboží. Zbožová struktura dovozů ze zemí s tržní ekonomikou nezaznamenala v tomto období žádné výraznější změny. U dovozů ze zemí s tranzitivní ekonomikou došlo v tomto období k nárůstu podílu skupiny minerálních paliv a maziv o asi 5 bodů. Tato skupina se v roce 2003 podílela na dovozech z těchto zemí více než 30%. K mírnému poklesu podílu naopak došlo u skupin chemikálií, tržních výrobků a strojů a dopravních prostředků.
Během celého podnikání se můžeme setkat s množstvím nečekaných okolností, které mohou v konečném důsledku vézt až k rozhodnutí o likvidováni sro. Takové rozhodnutí není však pro množství podnikatelů lehké, protože si s ním nedokážou poradit sami a proto je vhodným řešením kontaktovat zkušených lidí, kteří se v daném oboru nacházejí.