Mezinárodní měnový fond (MMF, angl. zkratka IMF) vzešel z konference v Bretton-Woods (USA) v červenci 1944, podobně jako Světová banka. Na stejné konference byl také ustaven Bretton-Woodský systém měnových kurzů, jehož smyslem bylo stanovit pevnou směnitelnost amerického dolaru za zlato a následně ostatní měny fixovat na dolar. Tento systém fungoval v letech 1945-1971.
Mezinárodní měnový fond zahájil činnost v roce 1947, jeho sídlem je Washington a jde o organizaci přidruženou na základě zvláštních dohod k OSN. Československo patřilo mezi zakládající státy MMF, později po komunistickém převratu vystoupilo a znovu se stalo členem v roce 1990. Členy MMF je v současné době přes 180 států (tedy výrazná většina států na světě).
Hlavní cíle MMF jsou:
- Podporovat měnovou součinnost prostřednictvím konzultací a spolupráce v mezinárodních měnových otázkách
- Podporovat mezinárodní obchod a tím přispívat k všeobecnému rozvoji svých členů
- Podporovat kursovou stabilitu a udržovat řádná devizová ujednání mezi členy
- Napomáhat při odstraňování devizových omezení
- Poskytovat půjčky členům v případě potřeby
Nejvyšším orgánem MMF je Rada (sbor) guvernéru. Tito takzvaní guvernéři jsou ustanovováni členskými státy. Většinou jsou to ministři financí nebo guvernéři centrálních bank členských států. Rada výkonných ředitelů (Výkonný sbor) je volena Radou guvernérů a je složena přibližně z 20 výkonných ředitelů (počet ředitelů lze měnit). V čele stojí vedoucí ředitel. Pravomoci Rady výkonných ředitelů spočívají především v provádění rozhodnutí Rady guvernérů.
Jednotlivý členové se v MMF účastní prostřednictvím tzv. kvót. Výše kvóty se odvozuje od hospodářské vyspělosti členské země. Nejvyšší kvótu, a tedy i největší vliv, mají v MMF Spojené státy americké.
Světová banka
Světová banky vznikla obdobně jako MMF na základě Bretton-Woodských konference, kdy byla založena Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) jako hlavní organizace v rámci Světové banky. Československo patřilo mezi zakládající členy, později vystoupilo, a znovu se stalo členem v roce 1990. Mimo IBRD tvoří světovou banku další čtyři organizace vzniklé v následujícím období. Z tohoto důvodu se mluví o Světové bance také jako o Skupině Světové banky. Dohromady tvoří Světovou banku těchto pět organizací:
- Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD)
- Mezinárodní sdružení pro rozvoj (IDA)
- Mezinárodní finanční korporace (IFC)
- Mnohostranná agentura pro poskytování investičních záruk (MIGA)
- Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (ICSID)
Nejvýznamnější z těchto institucí je stále Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, která v roce 1944 vznikla jako první, ostatní organizace vznikly v průběhu času. Název Světová banka se proto mnohdy nepřesně používá pouze pro označení této organizace. Členství v IBRD je podmíněno členstvím v MMF. Počet členů IBRD je obdobný jako u MMF. Počet členů ostatních organizací SB je nižší.
V poválečném období se Světová banka zaměřovala na obnovu válkou postižených zemí. V posledních letech se zaměřuje na poskytování půjček a záruk pro rozvojové země, kde financuje konkrétní projekty, zvyšující životní úroveň v těchto zemích.
Struktura IBRD i ostatních organizací Světové banky je obdobná jako u MMF. Základní kapitál IBRD ve výši 10 mld. amerických dolarů je rozdělen na akcie. Každá země může upsat určitý počet akcií. Základní kapitál je splacen pouze z části, nesplacená část představuje ručení členských států za závazky IBRD. Po druhé světové válce se IBRD zaměřila na obnovu Evropy a Japonska. Od 70.let se téměř výhradně zaměřuje na rozvojové země. Posláním SB je poskytovat půjčky na konkrétní hospodářské projekty.
Vrcholným orgánem je, stejně jako u MMF, Rada (sbor) guvernérů, výkonným orgánem je Rada výkonných ředitelů (Výkonný sbor). Složení a pravomoci jsou obdobné jako u MMF.
Pojmy „sbor guvernérů“ a „výkonný sbor“ jsou používány v českém překladu Dohody o Mezinárodním měnovém fondu publikovaném ve Sbírce zákonů jako sdělení č. 500/1992 Sb.