K těmto teoriím můžeme přiřadit teorii technologické mezery, kterou formuloval V. Posner. Podle této teorie jsou pro vývoz velmi významné inovace. Výrobce, který vyvine nové výrobky, má dočasný monopol, což mu umožňuje výhodnější přístup na zahraniční trhy. Vyšší zisky původního výrobce však vedou k napodobování ze strany ostatních, čímž původní výrobce ztrácí komparativní výhodu. Působením inovací dochází k dočasné technologické mezeře mezi původním výrobcem a všemi ostatními.
Na teorii technologické mezery navazuje teorie výrobního cyklu, jejímž autorem je Raymond Vernon. Podle této teorie, vysvětlované především z pozice amerických transnacionálních korporací, prochází výroba nového výrobku třemi fázemi, a to úvodním stupněm, stupněm dospívání a stupněm standardizace. V úvodním stupni měly americké korporace monopolní výhodu založenou na technické převaze. Postupně se však technické znalosti šíří do zahraničí potencionálním konkurentům. Znakem druhé fáze je, že původní výrobce ztrácí komparativní výhodu spočívající v technické převaze. Výhodu naopak může získat výrobce v zahraničí, především proto, že má nižší výrobní náklady hlavně na pracovní sílu. Třetí fází je standardizovaný stupeň. Výroba se stala běžnou a komparativní výhoda se přesouvá do ekonomik s relativně méně kvalifikovanou pracovní silou s nižšími mzdami, především do rozvojových zemí.
Teorie komparativních pracovních nákladů je spojena se jménem britského ekonoma Mac Dougalla. Výchozím bodem této teorie je názor, že konkurenční postavení země určují dva faktory – produktivita práce a úroveň mezd. Společně představují jednotku pracovní náklady, která ovlivňuje náklady na výrobu zboží. Produktivita práce jedné země může být podstatně vyšší než země druhé, i když její průměrné mzdy jsou též vyšší. Jestliže celkový rozdíl v produktivitě práce je vyšší než celkový rozdíl ve mzdách, je první země přesto ve výhodnějším postavení.
V neposlední řadě sehrálo v teorii mezinárodního obchodu významnou roli také keynesiánství. Jde o období, kdy se pozornost představitelů tohoto směru, k nimž patřili kromě J.M. Keynese např. R.F. Harrod, J. Hicks nebo J. Robinsonová, obracela především k analýze vztahů mezi mezinárodním obchodem a národním důchodem. Právě s Keynesem je spojena renesance makroekonomické teorie založená na jeho teorii efektivní poptávky. Podle této teorie má stát prostřednictvím měnové a rozpočtové politiky stimulovat efektivní poptávku a vytvářet podmínky plné zaměstnanosti.
V průběhu celé podnikatelské činnosti se společnosti dostávají do velkého množství závazků, které jsou nuceny dotáhnout až do jejich konce. Množství firem se vypořádává s nimi samovolně, avšak existuje také mnoho firem, jejichž daná situace dožene až k úmyslu likvidace sro. Při takových úvahách je již třeba kontaktování odborníků, kteří se danou problematikou specializují a jsou v ní celkově zainteresován.