U většiny výrob jde o spojení a kombinaci všech výrobních faktorů, u některých však mohou některé výrobní faktory chybět (např. pro poskytování služeb není nutný materiál). Nikdy však nemůže chybět lidská práce, ať již jako výkonná nebo práce dispozitivní.
Každý podnikatel si na začátku své činnosti vybírá podnikatelský záměr. Během fungování firmy se můžeme setkat z několika překážkami, které mohou výrazně ovlivnit naše myšlení do budoucna ohledně fungování dané společností. Pokud společnost není vytvořena na dobu určitou a jednatel uvažuje nad likvidací sro, vhodné řešení je kontaktování různých firem, které se danou činností zabývají. Dá se tak ušetřit množství času a energie a výsledek bude zaručen.
Účelně spojit a kombinovat výrobní faktory do efektivně fungující jednotky je úkolem managementu (dispozitivního faktoru). Proporcionalita výrobních faktorů je dána přírodně technickými činiteli, cenou jednotlivých výrobních faktorů a náklady, které jsou s jejich fungováním ve výrobě spojeny. V průběhu času se tyto proporce mění, např. dochází k nahrazování (substituci) ruční práce prací strojů.
V praxi začíná kombinace výrobních faktorů již při založení podniku. Projektuje se výrobní kapacita (velikost závodu, počty strojů). Výrobní kapacita musí být zajištěna potřebnými pracovníky (výkonnými i řídícími). Jinak dojde buď k nevyužití výr. kapacity, nebo zbytečně zaměstnaným pracovníkům. Obojí znamená pro podniky ztráty. Důležitou součástí plánovacích prací při založení podniku (závodu) je jeho umístění (lokalizace). Umístění podniku ovlivňuje řada faktorů. Mezi hlavní patří charakter surovin, vzdálenost místa spotřeby, charakter výrobního procesu, kvalifikovaná pracovní síla, existující infrastruktura, daňové a jiné podmínky podnikání, cena půdy atd.
Do jednotlivých výrob vstupují výrobní faktory v různém množství, často se stává, že jeden konkrétní výrobní faktor převažuje (to posuzujeme podle nákladové struktury produkce). Podle převažujícího výrobního faktoru můžeme rozlišit výroby (podniky):
investičně (kapitálově) náročné: např. elektrárenství, těžební průmysl atd. V jejich nákladech představují významný podíl odpisy
pracovně náročné: např. průmysl skla, porcelánu a keramiky, optický průmysl. V jejich nákladech významný podíl představují mzdové náklady
materiálově náročné: např. potravinářský průmysl, hutnický průmysl, chemický průmysl. V jejich nákladech dominují náklady na spotřebu materiálu. (Je-li vysoký podíl nákladů na energii, hovoříme o výrobách energeticky náročných)
Toto zařazení podniku do určité skupiny převažujícího výrobního faktoru je důležité zejména pro orientaci managementu na hlavní zdroje snižování nákladů a tím i zvyšování efektivnosti.